Mozeček - struktura

Mozeček leží nad dorsální stranou mozkového kmene v zadní jámě lební a od ostatního mozku je oddělen tvrdou plenou, tentorium cerebelli. S mozkovým kmenem je spojen třemi svazky vláken, nazývanými pedunculi cerebellares superiores (brachia pontis), pedunculi cerebellares medii (brachia conjunctiva) et pedunculi cerebellares inferiores (corpora restiformia) a dvěma ploténkami, které tvoří strop 4. komory mozkové.

Mozeček zpředu

V - velum medullare superiur, S - pedunculus cerebellaris superior, M - pedunculus cerebellaris medius, I - pedunculus cerebellaris inferior

Na povrchu mozečku se rozlišuje střední oblast, vermis, kolem tzv. paravermální zóna a laterálně uložené mozečkové hemisféry.

Mozeček - zony

Růžově - hemisféry, modře - paravermální zona, zeleně - vermis.

Jeho povrch je tvořen kůrou z šedé hmoty, která je poskládána do folia cerebellia. Tato folia zvětšují značným způsobem plochu mozečkové kůry, na sagitálním řezu mozečkem pak podmiňují typické uspořádání, tzv. arbor vitae.

Sagitální řez

Bílá hmota tvoří dřeň, substantia medullaris, v níž jsou uložena jádra mozečku (ncl. dentatus, fastigii, globosus, emboliformis).

Ncl. dentatus

Na mozečku můžeme rozlišit tři laloky podle vývojového hlediska a podle oblastí hlavních aferentních spojů. Lobus flocculonodularis je nejmenší a vývojově nejstarší část mozečku tzv. archicerebellum, pro svou převahu aferentace z vestibulárního aparátu nazývanou vestibulocerebellum. Je uložen na spodní ploše mozečku.

Lobus anterior tvoří asi 1/3 mozečkových hemisfér na kraniální na dorsální ploše. Vývojově je to mladší část mozečku, tzv. paleocerebellum. Maximum aferentace příjímá z míchy, proto je též nazýván spinocerebellum. Lobus posterior je nejrozsáhlejší část mozečku, která je vývojově nejmladší, neocerebellum. Přívody přichází z mozkové kůry přes pons, proto pontocerebellum nebo-li korový mozeček.


Mozeček shora
Mozeček shora: červeně - lobus anterior, žlutě - lobus posterior, zeleně - lobus flocullonodularis.

Mozeček zespodu
Mozeček zespodu
- zeleně flocullus, žlutě zvýrazněn n. vestibulocochlearis.


Povrch mozečku je kryt šedou hmotou, mozečkovou kůrou. Kůra mozečku se skládá ze tří vrstev.

Na povrchu leží stratum moleculare, pro které je charakteristické, že obsahuje málo buněk, převažují spoje (hvězdicové a košíčkovité buňky).

Pod ní je uloženo stratum gangliosum, které obsahuje Purkyňovy buňky, což jsou velké neurony, jejichž dendrity přichází ze str. moleculare a jejichž axony končí u jader mozečku.

Nejhlouběji leží stratum granulare, které obsahuje granulární a Golgiho buňky.

Do mozečku přichází vzruchy tzv. mechovými vlákny, která končí u granulárních buněk, a tzv. šplhavými vlákny, která končí na dendritech Purkyňových buněk.

Zdrojem aferentace pro mozečková jádra jsou axony Purkyňových buněk a kolaterály všech dalších vláken. Eferentní vlákna mozečkových jader jsou hlavními eferenty mozečku.

Všechna aferentní vlákna mozečku z míchy, vestibula a mozkové kůry běží do mozečkové kůry. Intrakortikální okruhy impulsy zpracují a přepojí axonem Purkyňových buněk na mozečková jádra. Malá část kůry projikuje přímo do kmene do ncl. vestibularis lateralis (ncl. Deitersi). Funkčně jsou šplhavá i mechová vlákna a granulární buňky excitační, ostatní jsou inhibiční.

 Kůra mozečku

Mikroskopický řez kůrou mozečku (HE)
Zelená šipka - stratum moleculare, modré šipky -str. gangliosum (Purkyňovy buňky), červená šipka - str. granulare.


detail kůry

Detail mozečkové kůry - Purkyňovy buňky jsou označeny modrými šipkami, červená šipka - str. granulare.




Zpět

Podpořeno grantem FRVŠ 424/2012