Mozeček - spoje

Spoje mozečku můžem zjednodušeně rozdělit na aferentní a eferentní.
Jejich členění a projekce ukazuje následující schéma.

Schema spojů

Přehled drah uvnitř jednotlivých pedunculi cerebellares

Aferentní dráhy přicházejí do jednotlivých částí mozečku (vestibulo-, spino- a ponto- cerebellum) všemi pedunculi cerebri. Nejmohutnější jsou korové přívody přepojené v nuclei pontis procházející největšími pedunculi cerebellares medii (brachia pontis).

Eferentní spoje mířící do thalamu, ncl. ruber a jader retikulární formace jsou v pedunculi cerebellares superiores (brachia conjunctiva). Podrobněji viz schema.

 

Pedunculus cerebellaris superior (brachium conjunctivum)

tr. cerebello-thalamicus – „odpověď“ mozečku kůře před chystaným pohybem

tr. cerebello-rubralis – informace do kontrolního mozečkového okruhu a kmenových motorických systémů

tr. cerebello reticularis – informace do kmenových motorických okruhů

tr. spino-cerebellaris ventralis - - kinetická složka propriocepce z kontralaterální DK

 

Pedunculus cerebellaris medius (brachium pontis)

tr. pontocerebellaris – „ dotaz kůry“ na polohu těla před chystaným pohybem

 

Pedunculus cerebellaris inferior (corpus restiforme)

tr. spino-cerebellaris dorsalis - kinetická složka propriocepce z ipsilaterální DK

tr. bulbo-cerebellaris –statická složka propriocepce obě končetiny

tr. cuneo-cerebellaris – kinetická složka propriocepce z horních končetin

tr. olivo-cerebellaris – informace o právě prováděných pohybech

tr. vestibulo-cerebellaris – informace o poloze a pohybech hlavy

tr. reticulo-cerebellaris – informace o připravovaném pohybu modifikovaná vlivy dalších struktur (např. z limbického systému)

tr. cerebello-vestibularis – úprava svalového tonu a koordinace axiálních svalů (hlavně extensorů)

tr. cerebello-reticularis (z ncl. fastigii) – informace do kmenových motorických okruhů

Funkce

Základní funkcí mozečku je udržování rovnováhy a vzpřímené polohy, regulace svalového tonu, řízení pohybů a koordinace pohybů. Mozeček je zapojen paralelně k systému motorických drah. Nalézá rozdíl mezi tím, co je (přívody z míchy a vestibula) a tím, co má být (přívod z kůry přepojený v pontu), a nalezený rozdíl odesílá přes thalamus (ncl. VA, VL) do mozkové kůry.

Hlavní mozečkové aferenty přichází z míchy, vestibula a z mozkové kůry. Míšní aferenty vedou podněty registrované proprioreceptory a kožními receptory a jsou vedeny v tr. spino-cerebellaris ventralis et dorsalis a v odbočkách z dráhy zadních provazců a tr. spino-reticularis k mozečku. Podněty z vestibulárního aparátu jsou přiváděny jednak přímo z vestibulárního aparátu až k neuronům nodulu a flocculu, a dále nepřímo přes vestibulární jádra. Jedná se o informace o poloze hlavy v prostoru a jejích pohybech. Tyto informace jsou pak převedeny na okohybné a šíjové svaly pro zachování směru pohledu. Aferenty z motorické, premotorické, senzitivní a zrakové mozkové kůry vedoucí plán pohybu sestupují v předním a zadním raménku capsula interna do pontu a po přepojení v ncl. pontis přes brachia pontis do mozečkové kůry.

Hlavní mozečkové eferenty vystupují z mozečkových jader a směřují do thalamu. Zde se přepojují v «motorických jádrech», v ncl. VA a VL a směřují do mozkové kůry. Tím je uzavřen okruh a mozková kůra má tak informace pro realizaci pohybu. Další mozečkové eferenty směřují do retikulární formace, do ncl. ruber a do dolní olivy (ncl. olivaris inf.). Eferenty mozečku jsou v thalamu převedeny na přímou korovou motoriku, v retikulární formaci a v ncl. ruber na motoriku kmenovou a v dolní olivě kontrolním okruhem zpět do mozečku. Přímých eferentních vláken z mozečkové kůry je relativně málo, jedná se především o spoje s vestibulárními jádry a s jádry okohybných hlavových nervů. tyto spoje koordinují pohyb očí s pohyby hlavy a těla.

Zpět

Podpořeno grantem FRVŠ 424/2012